Virová hepatitida neboli infekční žloutenka je nakažlivé onemocnění způsobené viry napadajícími játra. Existuje několik druhů žloutenek, které se liší způsobem přenosu viru, průběhem, závažností i možnými následky onemocnění.
Způsobuje ji virus hepatitidy C (HCV), který byl objeven teprve v roce 1989.1 Nemocí u nás trpí až 50 000 lidí, přitom mnozí ani nevědí, že jsou nakaženi.2
Virus HCV při ní napadá jaterní buňky, ve kterých se dále množí. Pokud není nemoc včas léčena, stává se chronickou. Postupně může dojít k cirhóze jater a následně k jaternímu selhání či nádoru jater. 3
Proti žloutence typu A a B se můžeš očkovat. Proti žloutence typu C ale žádné očkování neexistuje! Chránit se můžeš jedině obezřetností a vyhýbáním se rizikovému chování.
Až do objevení viru HCV v roce 1989 byla častým zdrojem nákazy krevní transfuze, protože se krev netestovala na přítomnost viru. Od roku 1992 se v České republice provádí kontrola krve, krevní plazmy a také dárců krve na přítomnost viru HCV.
Mezi skupiny nejvíce ohrožené žloutenkou typu C patří uživatelé drog, kteří si drogu aplikovali nebo stále aplikují nitrožilně a používají k tomu jednu společnou jehlu. Spolu s drogou tak putuje do těla i virus HCV. K přenosu HCV stačí i jediné použití infikované jehly.
K přenosu viru žloutenky typu C může dojít i při použití nesterilních nástrojů při tetování, piercingu a akupunktuře.
Virus žloutenky typu C se může přenášet také pohlavním stykem, a to především u praktik, při nichž hrozí poranění kůže nebo sliznice.
Žloutenkou typu C může žena během porodu nakazit i své čerstvě narozené dítě.
Pokud nemoc není léčena, může vést k rozvoji cirhózy, případně až k rakovině jater. Na infekci se obvykle přijde náhodou nebo až ve chvíli, kdy už jsou játra vážně poškozená a přestávají plnit svou funkci.
Pak je nezbytné, abys navštívil praktického lékaře a nechal se vyšetřit na přítomnost protilátek proti viru HCV v těle. Prokáže-li test, že v sobě protilátky máš, je nutné dále vyšetřit přítomnost samotného viru v těle. Toto vyšetření ti provedou na hepatologických nebo infektologických pracovištích, kde bys byl také potom léčený.
Seznam těchto pracovišť najdeš na webové stránce České hepatologické společnosti ČLS JEP.
Při nákaze žloutenkou typu C si tvůj imunitní systém tvoří specifické protilátky, které s onemocněním bojují. Test na protilátky zjišťuje jejich přítomnost v těle. Pokud je máš, jsi nebo jsi byl v minulosti nakažený žloutenkou typu C. Pokud protilátky v těle nemáš, pravděpodobně nakažený nejsi.
Test PCR zjišťuje přítomnost viru žloutenky typu C v těle. Ukáže, zda jsi infikovaný virem HCV a kolik ho v těle máš.
Pokud už u tebe byla žloutenka typu C potvrzena, lékař může provést další vyšetření, aby zjistil, do jaké míry jsou poškozena tvoje játra. Používá se k tomu přístroj podobný ultrazvuku, který měří tuhost jater pomocí zvukových vln. Tzv. jaterní biopsie, tedy odebírání tkáně přímo z jater, se už skoro nevyužívá.
Zatímco dříve se léčilo výhradně pomocí injekčně podávaného interferonu, dnes se ve většině případů používají nové, účinnější a bezpečnější léky bez interferonu ve formě tablet – tzv. přímo působící antivirotika. Doba této tzv. bezinterferonové léčby je 2, 3 nebo 4 měsíce podle pokročilosti onemocnění a pacienti ji dobře snášejí.4
Pak je nezbytné, abys navštívil praktického lékaře a nechal se vyšetřit na přítomnost protilátek proti viru HCV v těle. Prokáže-li test, že v sobě protilátky máš, je nutné dále vyšetřit přítomnost samotného viru v těle. Toto vyšetření ti provedou na hepatologických nebo infektologických pracovištích, kde bys byl také potom léčený.
Seznam těchto pracovišť najdeš na webové stránce České hepatologické společnosti ČLS JEP.
Při nákaze žloutenkou typu C si tvůj imunitní systém tvoří specifické protilátky, které s onemocněním bojují. Test na protilátky zjišťuje jejich přítomnost v těle. Pokud je máš, jsi nebo jsi byl v minulosti nakažený žloutenkou typu C. Pokud protilátky v těle nemáš, pravděpodobně nakažený nejsi.
Test PCR zjišťuje přítomnost viru žloutenky typu C v těle. Ukáže, zda jsi infikovaný virem HCV a kolik ho v těle máš.
Pokud už u tebe byla žloutenka typu C potvrzena, lékař může provést další vyšetření, aby zjistil, do jaké míry jsou poškozena tvoje játra. Používá se k tomu přístroj podobný ultrazvuku, který měří tuhost jater pomocí zvukových vln. Tzv. jaterní biopsie, tedy odebírání tkáně přímo z jater, se už skoro nevyužívá.
Zatímco dříve se léčilo výhradně pomocí injekčně podávaného interferonu, dnes se ve většině případů používají nové, účinnější a bezpečnější léky bez interferonu ve formě tablet – tzv. přímo působící antivirotika. Doba této tzv. bezinterferonové léčby je 2, 3 nebo 4 měsíce podle pokročilosti onemocnění a pacienti ji dobře snášejí.4
Podívej se na příběhy lidí, pro které je život se žloutenkou typu C, tzv. céčkem, již minulostí. Současná léčba jim pomohla rychle a snadno se céčka zcela zbavit.